Moje poslední týdny v Holandsku jsem prožila na ostrově Texel v rámci kurzu mořské a pobřežní ekologie. Abych si ale užila i něco toho kuturna a měst, rozhodla jsem se tam i zpět stopovat a projet ten stále mi unikající zbytek téhle země.

Letí to letí a můj pocit čím dál tím větší zkratkovitosti je nezadržitelný. Řeším tisíc věcí a do toho na svůj denní život pohlížím tak nějak z vrchu. Jako by moje tělo bylo o pár minut napřed a já se s vrchu koukala kam to pádí. Vím, asi bych se měla učit, ale nějak mě trápí moc věcí o kterých potřebuji přemýšlet a nechce se nechce.

Tak mám po další zkoušce. Tahle perioda letí jak blázen, ani jsem se nestihla nadechnout, zažít předmět, a už je po něm. Je to hlavně těmi svátky. Pořád se něco slaví. Škola byla jen pár dní, většina skript spadla do selfstudy. Nejdříve jsme slavili královniny narozeniny, pak konec války a do toho přijel Jirka, aby okouknul jak se mi tu žije.

Ve středu jsem dodělala zkoušky, a protože výsledky budu znát až za 14 dní a další perioda začíná v pondělí, tak teď mám 4 DNY VOLNA. Večer jsem tedy něco málo pobalila a ještě vyrazila na pozkouškovou párty. Školitele jsem prosila již minulý týden o článek, ale nikde nic a tak nemám co dělat a mohu si to pořádně užít.

Poslední dva týdny školy se nesly ve stylu praktika, praktika, dodělat co jsme nestihli, praktika....Přesto jsem to přežila a dokonce i trošku užila.