Mexiko - Rady na cestu
Jak do Mexika
Nejlevnější letenky (British Airways) na podzim 2008 nabízelo Student Agency (viz rozpočet). Rezervaci letenek jsme dělali 4 měsíce předem, pak to bylo jen a jen dražší. Víza do Mexika nejsou od roku 2000 potřeba.
Rozpočet
na 1 osobu (6 týdnů)
|
letenka |
15650 Kč |
Praha-Mexiko City (přes Londýn) |
|
ubytování |
1700 Kč |
nejlevnější pokoje, většinou bez vlastního příslušenství (40-100 Ps/pokoj a osobu), často v přírodě, kempy |
|
doprava |
3800 Kč |
autobusy 1. a 2. třídy (1,15 Kč/km), colectíva, MHD, metro, občas stopem (což je grátis), celkem jsme najeli km |
|
jídlo |
1200 Kč |
pouliční stravování, vaření na plynovém vařiči, 3x restaurace |
|
vstupy a výlety |
1670 Kč |
pro cizince už neplatí nedělní vstupy zdarma! |
|
internet |
30 Kč |
průměrně 8 Ps/h (20 Kč/h) |
|
Suvenýry, dárky |
800 Kč |
|
|
pojištění |
|
AlpenVerein dopojištění dnů navíc 200 Kč |
|
celkem |
25000Kč |
|
při průměrném kurzu (jaro 2009):
mexické peso se značí $, ale aby se to nepletlo s US$, používáme zde zkratku Ps – při současném kurzu 1 Ps – 1,56 Kč
Peníze
Traduje se, že nejlepší kurzy pro nákup mexických pesos mají směnárny na letišti, ale některé banky nabízejí stejně dobrý kurz ve svých pobočkách po celé zemi (HSBC se nám osvědčilo nejlíp). Banky s nejlepšími kurzy (HSBC nemělo poplatky) měly dokonce i nejnižší poplatky. Pokud berete hotovost, tak jsou nejlepší dolary. Nemusíte se bát vzít si i eura, i když v menších směnárnách byste s nimi třeba neuspěli, banky je rozhodně vezmou.
Pozor si dávejte u bankomatů při výběru. Existují tam specializované gangy. Nikdy nepřijímejte pomoc od „zaměstnance banky“ na ulici. Vždy jděte dovnitř. O víkendu se vyplatí při problému počkat do pondělí.
ISIC karta
Uplatnili jsme ji jen jednou v Tuxtle v Zoo.
Očkování a malárie
Do Mexika stačí základní očkování proti Hepatitis A a břišnímu tyfu. Vodovodní voda obvykle není pitná, ale pokud je z ní jasně cítit chlor, tak nejspíš ano. Antimalarická profylaxe se doporučuje do jižního Mexika (Oaxaca, Chiapas, Yucatán). V období sucha, kdy je riziko velmi malé, stojí za úvahu, jestli si antimalariky ničit játra - v březnu a dubnu, kdy jestě neprší, jsme tam totiž žádné komáry nepotkali. Přesto jsme pro případ nouze byli vybaveni Delagilem. Bližší info na výborné stránce www.vakciny.net.
Ubytování
V turistických místech není hledání nocležiště žádný problém. Stačí se vždy porozhlédnout okolo hlavního náměstí (zócala), kde bývají hotely (nejlevnější u náměstí – ne na něm, a držší na okrajích měst) soustředěny. V sezóně (červenec, sprpen, prosinec) prý bývají hotely hodně plné a je problém sehnat něco levnějšího. Ceny se určovaly podle počtu lidí, ne podle počtu postelí. Za pokoj pro dva s jednou velkou postelí (con una cama) bez vlastního příslušenství (sin baňo, con baňo = s příslušenstvím) jsme platili průměrně 100 Ps/noc. V Mexiko City by jsme snad mohli doporučit Coyote Hostel s pokoji všech kategorií a s personálem příjemným a uctivým. Obecně lze říct, že čím menší město, tím lepší pokoj za danou cenu člověk sežene. Smlouvat se v podstatě nedá, snad jedině, kdyby cena nebyla nikde napsaná. Dobré je ptát se po levnějším pokoji. Často je vám napoprvé nabýdnut přepych a když se zeptáte, tak se najednou v patře objeví pokoj menší a za menší peníz. Ceny některých hotelů jsem uvedla v deníku.
Doporučujeme zkusit spát v houpacích sítích (hamakách) v jižním Mexiku. Ač se to nezdá, tak jsou poměrně pohodlné a za pakatel (Guatemala kolem 15 Qetzalů, Mexiko 10-20 Ps). Na bezpečné uschování batohů bývají k dispozici skříňky, někde je ale třeba vlastní visací zámek.
Doprava
Metro bude nejspíš první dopravní prostředek, se kterým přijdete do styku. Na to, kolik má tras a přestupů, je celý systém docela přehledný a logický - žádný strach. Letiště i všechny autobusové terminály mají vlastní stanici. Některé dlouhé přestupy zpříjemňují výstavy, obrazy či fotografie na stěnách nebo hudba. Vagóny pak za jízdy pořád procházejí prodavači všeho možného. I v noci působilo metro bezpečně, všude policisté, i když kapsáři nebo zloději samozřejmě hrozí. Vyplatí se vyhnout ranní (8-10 h) a odpolední (17-19 h) špičce, kdy jsou vagóny fakt narvané k prasknutí. Během těchto časů se dva přední vagóny vyčleňují pouze pro ženy a děti. Do metra se údajně nesmí s velkými zavazadly, ale naše batohy nechávaly policisty a hlídače klidnými i během hustého provozu. Jízdenky (boletos) se prodávají ve vestibulech metra, jsou časově a přestupově neomezené a stojí 2 Ps (2009).
Autobusy se podle kvality dělí na Delux, 1. třídu, 2. třídu a horší. I komfort 2. třídy je přinejmenším srovnatelný s našimi nejlepšími dálkovými autobusy. Ovšem občerstvení se nepodává, pouze na zastávkách a na větších křižovatkách naběhnou k(do) autobusu prodavači se vším možným. 1. třída představuje obvykle přímé spoje bez zastávek (pokud není na palubě WC, může to znamenat trochu přemáhání :-)). Někdy není mezi 1. a 2. třídou kromě ceny žádný rozdíl, někdy je naopak větší, než by člověk čekal - to se ale bohužel pozná až při nastupování. Průměrná cena autobusů vycházela přibližně 0,90 Kč/km (při kurzech uvedených u rozpočtu). Žádná studentská sleva se nám nepovedla vyjednat. Prý o prázdninách je to možné. Ceny některých přesunů jsou uvedeny v deníku. My jsme dopředu žádné informace o autobusech nezjišťovali. Vždy jsme přišli k autobusovému nádraží a za chvíli něco jelo. Maximálně jsme si na dobu čekání naplánovali prohlídku města. Druhá třída jezdí častěji než první, takže když zjistíte, že vám to jede za 6 hodin, je dobré se kouknout po jiném autobusovém nádraží. Druhotřídní a prvotřídní autobusáky jsou často dost vzdálené.
Občas dochází během cest přes noc k přepadení lepších autobusů (1. třída, Delux), kterými cestují hlavně turisté, a k okradení cestujících - zejména v Chiapasu a na Yukatánu. Tři dny po našem přesunu Palenque-Tulum (1. třída) se právě něco takového na stejné lince stalo. V autobusech 2. třídy zase hrozí během nočních přesunů okradení, protože mívají větší počet zastávek (Ordinario, Semi-ordinario), dochází k většímu pohybu lidí a cestují převážně Mexičané. Pokud je linka přímá (Directo), mohl by tento problém snad odpadnout. Každopádně se vyplatí si věci pořádně zabezpečit nebo nespat, i malá chyba vymstí.
Pozor: čím vyšší třída, tím výkonnější klimatizace, proto si rozhodně nezapomeňte dovnitř vzít minimálně košili (spíš něco teplejšího) a na noční přejezdy spacák, pokud nechcete nastydnout. Pravidlo, že klimatizovat by se mělo max. na teplotu o 6 stupňů nižší než venku, nikoho nezajímá (přece jen 18 a 30°C je trochu rozdíl).
Názvem "colectívo" se označují minibusy nebo pick-upy, které zajišťují dopravu na kratší vzdálenosti, z měst do okolních vesnic nebo slouží jako MHD. Mohou mít stanoviště před autobusovými terminály nebo různě po městě. To je pak třeba vyčíst z průvodce nebo se doptat, podle toho, kam vyrážíte. Colectíva většinou mívají přibližné časy odjezdů a vyjíždějí, až když se naplní. Jízdenky se nekupují, ale platí se přímo řidiči před jízdou, během jízdy nebo po jízdě. Do placení se nikdy nehrňte, abyste třeba stihli přeběhnout do jiného colectíva, které odjíždí dříve, nebo pro případ nějakých problému či "nedorozumění" o cíli cesty (např. Agua Azul není to samé jako odbočka k Agua Azul).
Stopem jsme se pohybovali jen velmi výjimečně. Problémem je, že hustota autobusů a colectiv mnohonásobně převyšuje hustotu osobních automobilů. A odmítat pak zastavivší taxi není nejpříjemnější, i když se častokrát dohodnete na slevě. Průměrnou čekací dobu odhaduji tak na 20 min (1 kluk + 1 holka). Za stop se v Mexiku neplatí, drobnou odměnou v podobě Coca-Coly nebo propisky však nikdo nepohrdne. Asi by to bylo bez problémů ve 2 lidech, ale ve 4 to bylo horší, dělili jsme se na dvojice a vzhledem k cenám jsme raději jeli spolu autobusem.
Osobní vlaková doprava v Mexiku totálně zkrachovala až na několik málo výjimek, které jsme ale nevyužili.
Jídlo
Hlavní pouliční jídlo představují tacos: kukuřičné placky (tortilly) s masem a petrželkou (k obědu tak 4 ks á 10 Ps). Připravují se buď s opečenými kousky hovězího (krásně voní) nebo s kousky vařených vepřových hlav (odporně smrdí). Pálivou salsou, solí a limetkou si je každý sám dochucuje. Zatímco tacos se nazývají vždy tacos, pšeničné tortilly zapečené se sýrem nebo ještě se šunkou mají milión názvů, nejčastěji quesadillas (k obědu tak 1 ks á 20 Ps). Torta je velká žemle proložená opečenou šunkou, sýrem, rajčaty a avokádem, s pikantní pomazánkou a chilli (15-20 Ps)…kupodivu se toho člověk fakt nají.
Pochutinou bývá vařená kukuřice pomazaná pikantní majonézou a posypaná chilli a sýrem (10 Ps).Moučníků je všude dost a dost. Za chvíli jsme měli pocit, že dostaneme cukrovku. Z dalších endemických specialit stojí za ochutnání například nopalitos con carne = smažené články opuncií s plátkem masa (nebojte se - beztrnný kultivar), salát ze syrových opuncií nebo chapulinas = smažená sarančata (tržiště v Oaxace). K svačině jsme si někdy kupovali "ovocný nářez": několik druhů ovoce (ananas, papája, mango, meloun, …) nařezaného na kousky, pokapané limentovou šťávou, osolené a posypané chilli. Sůl a chilli jsou volitelné, prodavač se napřed zeptá. Jídelny a jednoduché restaurace nabízejí jídla lepší v ceně kolem 25-30 Ps: maso s omáčkou, zapečené tacos (enchiladas), plněná paprika (chile rellenos) apod. + rýže, fazolová kaše, kukuřičná kaše nebo brambory. Vynikající jsou mole Poblano s kuřetem a rýží…
Až se mi z toho psaní začaly sbíhat sliny… takže dále viz RECEPTY
Úžasný mexický fenomén představují pekárny, které nabízejí opravdu nepřeberné množství druhů sladkého pečiva a různých buchtiček (1-10 Ps, k snídani stačí tak 2 ks). K tomu jeden základní druh slaného pečiva - něco jako housky (šp. "pan")(0,65-1,5 Ps). Pokud už jste opravdu přeslazeni, tak se ptejte po Pan sal. Houstičky mají často stejné vzevření ale chuť se velmi liší.
Vodu jsme kupovali jen balenou, velice se vyplatí 4-5 l kanystříky (10-14 Ps), které vyjdou pooodstatně levněji než 1,5 l láhve (7-8 Ps). Když jsme někde setrvávali delší dobu, tak jsme pro 4 lidi koupili velký berel (19 litrů, 20-25 Ps a 60 Ps záloha za barel). Příjemně osvěží rozmixované ovoce s ledem (např. ananas = agua de piňa), koktejly typu piňacolada a samozřejmě mexické pivo (0,33 l - 5-10 Ps), některé značky docela dobré. Národním nápojem Mexičanů se ovšem stala Coca-Cola. Pokud budete chtít koupit mezcal, jediná příležitost je v Oaxace a okolí (~70 Ps/l) i když horší kvalita v plastu se dá sehnat i v supermarketech. Všude jinde (včetně Mexiko City) se prodávají už jen různě drahé značkové tequily. Supermarkety nabízejí stejný sortiment potravin jako u nás, včetně všech instantních věcí, dokonce za podobné ceny, jen sýry a salámy výrazně dražší. Sýry jsme kupovali levněji na tržišti – ručně dělaný sýr, který vydrží i v teple 3 dny. Je třeba se ale zeptat, který z typů je dobrý ne přímé jezení a který je k vaření. Jídlo na den nás vyšlo každého asi 40 Ps (70 Kč): k snídani buchtičky v pekárně a mléko s rýží a se skořicí, k obědu něco na ulici, ovoce a nějaká pochutina z trhu, voda a večeři jsme si uvařili, občas nějaká lepší jídelna nebo naopak studený oběd (v terénu).
Vstupy
Mexičané mají v neděli vstup do muzeí a památek zdarma, pro cizince tuto úlevu mexická vláda zrušila v roce 2003. Ani studentské slevy neplatí pro cizí studenty: ISIC kartu nakonec akceptovali v ZOO v Tuxtle Gutierréz (50%).
1 Ps = 1,56 Kč
|
Mexiko City |
Antropologické muzeum |
50 Ps |
|
Teotihuacán |
pyramidy |
51 Ps |
|
El Rosário |
motýlí rezervace |
25 Ps |
|
Amecameca |
NP Ixta-Popo |
10 Ps |
|
Monte Albán |
pyramidy |
51 Ps |
|
Hierve el Agua |
průjezd vesnicí + vstup |
10+10 Ps |
|
Mazunte |
želví centrum |
22,50 Ps |
|
Caňon del Sumidero |
výlet lodí |
120 Ps |
|
Tuxtla |
ZOO (ISIC/normal) |
10/20 Ps |
|
Chamula |
kostel |
10 Ps |
|
Agua Azul |
průjezd vesnicí + vstup |
5+10 Ps |
|
Misol-Ha |
|
15 Ps |
|
Palenque |
pyramidy |
51 Ps |
tipy a triky:
Do Palenque se dá poměrně snadno dojít mimo vstup. Cestičku jsme sice nenašli, ale nelze se ztratit.
Lidé
Abyste předešli zklamání, nečekejte žádné charismatické potomky Indiánů. Protože se pravděpodobně budete pohybovat po turistických místech, přijdete do styku hlavně s lidmi z turistického průmyslu, pro které představujete pouze chodící peněženky - gringos. Když ale vybočíte z klasických turistických tras a dostanete se do menších měst či vesnic, kde se turisté běžně nepohybují, nebo budete stopovat, narazíte jistě na lidi velice příjemné a ochotné. Je obecně známo, že Mexiko má vysokou kriminalitu, takže člověk na sebemenší chybu okamžitě doplatí: zloději kradou, ani poledne nedržeji! Rizikové jsou zvláště noční cesty autobusem - krádeže nebo i přepadení (viz Doprava).
Jazyk
Anglicky se člověk v Mexiku domluví spíše výjimečně. K dorozumění stačí pár základních lekcí španělštiny. Naštěstí se učí docela dobře a v terénu se rychle zdokonalíte ve výslovnosti i slovní zásobě. Pokud nenastane větší problém, tak si člověk vystačí i s velmi málem – hlady neumře. Já jsem ale za svých několik let španělštiny byla velmi vděčná, neb jsem si velmi rychle uvědomila o kolik víc toho můžu zažít a zjistit na rozdíl od mých spolucestovatelů. Všichni se vždy snažili porozumět, ale ne všichni odpovídali pomalu a srozumitelně. Pozn.: známou větu z Pulp Fiction "?Dónde está zapatería?" (Kde je obuv?) určitě nepoužijete, protože obuv je v Mexiku na každém rohu!
Lepší situace s angličtinou je v Guatemale, na Yucatánu. Ale nedělejte si iluze, častokrát jsem nebyla schopna rozluštit jakým jazykem člověk právě mluví. Angličtina je pro Mexičany pravým oříškem. Také nájemní průvodci na památkách mluví anglicky, ale to už stojí pár babek. Výkladové cedule tam naštěstí bývají i v angličtině.
Komunikace s domovem
E-mail se dá najít v podstatě všude, protože internetové kavárny se u mexické mládeže těší velké oblibě. Cena průměrně 8 Ps/h (14 Kč/h), v Mexiko City víc.
Mobilní síť pracuje na frekvenci 1900 MHz jako v USA (místo našich 900 a 1800 MHz), takže z našich mobilů tam fungují jen tzv. tribandové, které podporují i tento třetí typ sítě.
Telefonní spojení z budky jsme jednou nevyzkoušeli – ale prý fungují bez problémů, asi 50 Kč/min.
Pohledy do Čech došly všechny, ale teprve po celých pěti týdnech (pohled+známka 4+15 Ps = 35 Kč).
Zastupitelské úřady
Velvyslanectví ČR v Mexiku
Cuvier 22, Col. Nueva Anzures
Del. Miguel Hidalgo
11590 México
úřední hodiny pro veřejnost: Po, St, Pá 9 - 12 h
tel: 0052/55/55312544, 55312777
e-mail: mexico@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/mexico
Honorární konzuláty: Guadalajara, Monterrey a Tijuana
Velvyslanectví Mexika v ČR
Nad Kazankou 8
171 00 Praha 7 - Troja
úřední hodiny pro veřejnost: 9 - 14 h
tel: 283 061 530, 283 061 540
e-mail: embamex@rep-checa.cz
web: www.rep-checa.cz
