Pátek

Jedu přednášet o Papui na Domažlický gymlp. Cestou domů trčím hodinu na autobusáku ve Kdyni a čekám až se řidič vyspí. Dostávám od něj vynadáno, když se pokouším na hodinové zpoždění jemně upozornit. Poté co utiším hlad se nořím do práce na článku. Telefon zvoní musím do práce. Do džípu hážu věci do terénu a večerní šaty. Cestou z výjezdu se na zadních sedadlech oblíkám, maluju a za minutu osm vystupuju ve Kdyni u sokolovny. Ještě před zaplacením lístků potkávám známé a zařizuju si odvoz domů. 

Víkend

Makám a makám na článku. Přepisuju data do práce. Učím se na zkoušku. Večer jdu na squash. Brácha mi způsobil stres, on přežil, mě je ale zle a nemůžu jíst. Pak se teple balím a jedu do Kdyně. Čeká mě noční výlet po okolí Kdyně. Večeříme Christmas puding, zjišťuju, že mám hrozný hlad. Přistihnu se jak běhám v lese kolem kapličky, ale nejsem jedinej magor. Vidíme několik divokých prasat, ještě víc si jich představujeme. Ve 3 ráno stojíme na Hájovně a dopíjíme čaj. Pak piju ještě hodně čajů u Kolibříků doma. Já v 7 vstávám na vlak. Po snídani makám na článku, odesílám ho 5 minut před deadlinem a umírám únavou, ale jdu ven se psem. Brácha včera na ricochetu rozběhal 2 nonstop dny a pomohlo to - mě ne. Odhodlala jsem se požádat o možnost jet na Altaj na výzkum ptáků. Hned večer to vypadá, že by o mě byl zájem.

Pondělí

Nic nic se mi nehce, ani z postele ani do školy. Zameškávám 3 přednášky. Na konzultace musím, ale školitel dobře vidí stupidní nikam nehledící výraz. Trápí mě proto jen chvilku, poté chválí za víkendový výkon a nechává předělat pouze graf. Dělám to 4 hodiny!!! Do toho se učím na zkoušku. Zjišťuju, že by mě na Altaji opravdu chtěli. Zrušili mi let Londým Mnichov při cestě z Mexika. Sháním nový let a nechávám přebookovat letenky. Jedem nakupovat věci na večírek. Ve zverimexu 20 morčátek bez krmení a domečků. V 8 mám jít do hospody s Lenkou, ale naštěstí se to ruší. Místo toho ležím hodinu ve vaně a fakt si to ve společnosti svíček a mého už o něco méně otupělého výrazu užívám. Pak balím lana, spacáky, pilu a věci do školy na zítra. Učím se téměř do rána na zkoušku.

Úterý

Jdu na zkoušku, neusnula jsem na ní a mám za 1. Pokus o nákup dárků - koupila jsem 4 svíčky. Jdu na Šuspovu přednášku. Zabíjíme morčátka. Jdu se Šuspou k rybníku, nesu kytaru a on vidle, oba krosny. Ve své bíle oranžové bundě vleču k ohni kámen, 2x mi padá a jsem od něj celá zasraná. Rozděláváme oheň a pečem kamení, vidina toho, že by měli svítit je v nedohlednu. Stavíme konstrukci sauny. Přichází další lidi. Sauna je hotová a já konečně vídím kamney svítit. Na některých z nich pečem řízky. Pivo, víno, řízky, špíz cukroví...to vše koluje kolem ohně. Neměli bychom jít do sauny nenacpaní? V sauně je hic, předek těla mám jak nad napařovací žehličkou. Na nohy mi fouká. Pálím si stehno o svíčku a záda si škrábu o jehličí, mám ho i plnou hlavu. Voda v rybníčku je straaašně studená a tak romantiku kolem stojících cvíček ani nevnímám. 11 naháču poskakuju kolem ohně a čekají až uschnou. Hobitovi hoří vlasy, mě jiskra spálila druhý stehno - au. S kytarou a řevem vydržíme ještě několik hodin. Jedu s krosnou, s vidlemi a kytarou neosvětlená lesem na fakultu - opět jsem přežila. V pracovně pobalím a jedu na byt. Peru a suším spacáky, balím své věci a pak konečně hodinu a půl spím.

Středa

V 5 jsem opět na nohou dobaluju a čekají mě 2 jízdy s věcmi na fakultu. Byt je vyklizen a vytřen, věci uklizené a já zase nestihla přednášku. Jedu teda alespoň pro ty dárky. Mám vše a jsem o 1000 lehčí. Nestihla jsem další přednášku. Zato mě z toho včerejšího napařování přešla rýma. Makám na článcích a od 4 připravujeme jídlo na večírek. Kluci chodí užírat, zato ale donáší pivo a na požádání pomůžou s čímkoliv :-). Téměř jsme to stihli a v době kdy končil seminář o Mezioborové exkurzi byly stoly již načepeny. Večírek probíhal pohodově při ochutnávání specialit a konverzování. Vidina Altaje se stává realističtější. Věrka mě straší morem, strachem z pouště a otevřených prostorů. Myslím že se začnu učit rusky :-) Zábava se začíná zvrhávat, velmi velmi se podobá tomu co znám z Hnačova. Když už je akademická půda dostaečně penetrována vínem, tak se přesouváme do Alexe. V tuhle kritickou chvíli jsem už fakt pada na hubu a doufala že si lehnu, jenže v tu chvíli mi vtrhli do kanclu kluci a že prý nutně potřebují moji společnost. No pobalila jsem a šla taky. Stálo to za to, jsem asi fakt z taboního vajíčka :-). Z kluka po kterém jsem celý večer pokukovala se vyklubal dávný kamarád z Vomáčky a Lužnice, nyní student mikrobiologie v Insbrucku. Nechal si udělat nový zuby a totálně ho to změnilo, asi tak jako mě čočky a blond. Docela lituju že jsem se k němu nedostala dřív. Myslím, že rozmluva s ním by mi sedla víc než diskuse o názoru na různé sexuální praktiky. V 5 se konečně loučíme a já pádím na akultu sbalit, uklidit  a pak na vlak. Oči držím silouvůle, umírám ale až ve vlaku. Přetup jsem pomocí budíku zvládla, v Klatovech už to bylo horší, tam vlak nejel vůbec. Stopování mě ale bavilo a o 10 minut později už jsem mířila konečně k domovu a do postele. Sprcha i usínání bylo dost rychlý.

Vstávám v poledne a píšu grant na výzkum na Altaji, sen je jedna věc, shánění peněz nepěkná realita. Takže šup do toho, neb štěstí přeje odvážným a připraveným.

 Fotky z večírku si můžete prohlídnout tady